KRIO-FLOR

Přípravek zvyšující dočasnou odolnost rostlin proti mrazu.


Dosage

Aby se rostliny ochránily před poškozením, měly by být důkladně nastříkány 12 hodin před očekávaným mrazem s vhodným množstvím přípravku, zředěným 500 litrů vody na 1 hektar.

Pokud musí být z nějakých důvodů spotřeba tekutin vyšší než 500 litrů na 1 hektar, množství přípravku KRIO-FLOR je nutné navýšit podle dávkování.

Před nalitím přípravku do naplněného vodou postřikovače je nutné před otevřením několikrát protřepat balení, což nám eliminuje možné rozvrstvení kapaliny.

Během nalévání přípravku musí mít postřikovač spuštěné míchadlo.

Nemělo by se míchat KRIO-FLOR s jinými přípravky.

Tabulka 1 Požadované množství přípravku KRIO-FLOR v 500 litrech vody na 1 hektar v závislosti jak veliké mrazy budou

Ochranná účinnost
w %
Teplota
oC
Množství přípravku KRIO-FLOR w L
27 do 43% -9oC 2.1 L
31 do 51% -8oC 1.8 L
40 do 60% -7oC 1.6 L
48 do 65% -6oC 1.4 L
51 do 68% -5oC 1.3 L
64 do 76% -4oC 1.2 L
70 do 78% -3oC 1.0 L
80 do 84% -2 C 0.9 L
83 do 87% -1oC 0.8 L


Method of use

Dávkování závisí na očekávaném mrazu a vynáší od 0,8 do 2,1 litru na 1 ha chráněné plodiny. Podmínkou účinnosti použití přípravku KRIO-FLOR je aplikace od 4 do 24 hodin před očekávaným mrazem při fyziologické teplotě, což znamená, že jsou ještě uchovány plné životní funkce rostlin.


Effects of use

O účinnosti ochranného přípravku rozhoduje čas provedení aplikace a správné určení dávky, která závisí od intenzity očekávaného mrazu. Nesprávné určení teploty a tím i dávky přípravku, značně omezí jeho ochrannou účinnost a v nejhorším případě vůbec nepomůže.

Tabulka 1 Vliv dávky přípravku KRIO-FLOR na mrazuvzdornost vybraných rostlin

Vybrané příklady druhů rostlin Teplota
-6oC
Teplota
-7oC
Použitá dávka přípravku Použitá dávka přípravku
1.2 1.3 1.4 1.5 1.4 1.5 1.6 1.7
Jabloň květy 6% 25% 64% 64% 3% 17% 56% 55%
Jabloň pupeny 1% 20% 48% 48% 0% 2% 40% 40%
Višeň květy 7% 30% 65% 63% 3% 19% 60% 59%
Černý rybíz květy 3% 21% 63% 63% 0% 13% 54% 53%

Kryoprotektanty mohou být rozděleny do tří skupin: penetrační kryoprotektany – schopné pronikat přes buněčnou membránu, další skupinou jsou ty, které tuto schopnost nemají a třetí jsou ty, které tuto schopnost mají, ale pouze za daných podmínek.

Volně chlazené buňky za účasti jistých nepronikajících protektantů procházejí velmi silnou (ale kontrolovanou) dehydratací, což vede cestou osmozy k průtoku vody z buňky do prostředí (mimo rostlinu). Ztráta vody v buňce je kritickým okamžikem během zamrzání. Snižuje pravděpodobnost tvorby uvnitř buněk krystalů ledu, které když se rozrůstají ničí jejich strukturu. Po kontaktu přemístěné ven vody s jiným nepronikajícím kryoprotektantem, se postupně uvolňuje teplo, které rovněž poskytuje další ochranný efekt pro rostlinu.



Find us on: